Práce na velkém pražském vodovodním tunelu pokračují!

Privatizace PVK, následný prodej třetinového podílu HMP, uzavírání řady komplikovaných smluv, s cílem bez soutěže a v neprospěch Pražanů prodloužit monopol PVK o dalších patnáct let, to vše lze obrazně přirovnat k postupně a systematicky probíhajícím pracím na velkém pražském vodovodním (rozumějte finančním) tunelu. Rada HMP bohužel učinila 1.11.2005 učinila další významný krok, kterým se přiblížila ke kýženému dokončení tohoto velkého tunelu, tedy poskytnutí patnáctiletého práva na provozování vodohospodářské infrastruktury v letech 2013-2028 zdarma soukromé společnosti PVK, namísto prodeje této koncese v řádné obchodní soutěže za částku v řádu miliard Kč. Výslednou ztrátu tak nakonec zaplatí Pražané a to zejména prostřednictvím vyššího vodného a stočného. O co tedy vlastně jde:

1) Vytyčení plánu ražby. V roce 2001 získala 2/3 podíl ve společnosti PVK od FNM soukromá společnost Vivendi/Veolia, a to za cca 6,2 mld. Vzhledem k výši ostatních nabídek mohli členové příslušné komise sotva rozhodnout jinak. Hodnota společnosti PVK spočívá zejména v právu provozovat vodohospodářskou infrastrukturu dle smluvních vztahů ke dni privatizace, tedy do roku 2013. Řada kritiků však již tehdy upozorňovala na to, že za nadhodnocenou privatizační cenu se může skrývat příslib nebo dokonce tajná (nelegální) dohoda na prodloužení smlouvy na další období, a navíc že tato vysoká cena se projeví na vyšším vodném a stočném. Zástupci privatizační komise i kupujícího tyto spekulace popírali, pozdější vývoj kritikům však bohužel dává spíše za pravdu. Možnost Prahy právo na provozování prodloužit s významnými výhodami vyjednanými pro své obyvatele nebo neprodloužit, resp. svěřit jiné společnosti za obdobných finančních podmínek, je jednoznačně trumfovým esem s hodnotou 4-8 mld Kč v celé hře mezi HMP a již soukromou společností PVK! Podívejme se na to, jak s tímto trumfovým esem veřejného zájmu dále nakládá rada HMP.

2) Zahájení samotné ražby tunelu. Zlomový okamžik zřejmě formálně nastal v říjnu 2002 (minulé volební období, prim.Igor Němec), kdy, jak to bývá u stěžejních materiálů miliardového významu, pod oblíbenou rouškou časové tísně a povodní dostává ZHMP na stůl návrh na prodej zbývajícího třetinového podílu PVK v držení města. „Karlín spadne, nebudete-li hlasovat pro … co na tom, že město tehdy mělo na účtech okolo 10 mld Kč a volné zdroje pod tuto hladinu od té doby nepoklesly, účel nakonec světí prostředky.... „ Navržená cena nedosahovala ani třetinu ceny zaplacené FNM za jedinou akcii a byla nižší i než nabídky ostatních privatizačních zájemců. Aby město mohlo svůj podíl za takto nízkou cenu prodat, přihazuje rada ještě dvě smlouvy. O nich předkladatel (Z.Kovářík za podpory J.Paroubka) i tisk tvrdí, že je třeba je uzavřít z důvodu novelizace zákona o vodovodech a kanalizacích. To je však lživá manipulace, podle oficiálního stanoviska MZ není třeba uzavřít přímou smlouvu mezi majitelem infrastruktury a provozovatelem (není tomu tak nakonec dosud v případě majetku Želivky, a.s.). Uzavření smlouvy o budoucí rámcové smlouvě prodlužující de fakto právo provozování do roku 2028 samozřejmě vůbec ze zákona nebylo nutné, jde ovšem o vcelku pochopitelný zájem PVK. Druhou smlouvou se město zavazuje podepsat novou rámcovou smlouvou po vypořádání prodeje třetinového podílu na základě výzvy Vivendi. Podle nové rámcové smlouvy, která je přílohou podepsané smlouvy o smlouvě budoucí, se město zavazuje zachovat stávající smluvní uspořádání do roku 2028, nic na tom nemění právní mlha, kterou se okolo celého smluvního guláše snaží vypouštět jeho protagonisté. Trumfové eso tedy naši radní do značné míry vyměnili za směšnou, resp. zápornou protihodnotu, tj. možnost prodat akciový podíl města pod cenou. Prostor k prodeji práva na provozování v letech 2013-2028 se touto smlouvou významně zmenšil.

3) Ražba významně pokročila. Celý příběh ovšem pokračuje v roce 2003, PVK vyzvala město k uzavření nové rámcové smlouvy platné do roku 2028, primátor Bém smluvním dodatkem město zavázal tuto smlouvu podepsat do 4.července 2003. Na interpelaci vznesené mnou a kolegyní Sedláčkovou na začátku roku 2004 radní Gregar opakovaně ujišťuje, že podpisem rámcové smlouvy nedojde k prodloužení samotné licence (koncese) PVK pro provozování vodovodů a kanalizací za rok 2013. To prý bude záviset na prodloužení podnájemního vztahu mezi PVS a PVK, pokud nebude prodloužen nebude podle radního prodloužena ani koncese. Po určitém váhání a kličkování dojde k podpisu rámcové smlouvy se značným zpožděním, ale přeci a to 29.dubna 2004, tedy dva dni před vstupem ČR do EU. Tato drobnost se dále ukáže jako významný fakt umožňující vyhnout se požadavkům EU na ochranu veřejného zájmu.

4) Konec tunelu na obzoru. Dne 1.11.2005 Rada HMP souhlasí se zveřejněním záměru prodloužit smluvní vztahy mezi HMP, PVS a PVK do roku 2028. Přílohou materiálu pro Radu je právní analýza Jansta, Kostka a spol. obsahující pozoruhodné teze. Tento dokument analyzuje stávající právní vztahy zejména ve vztahu ke komunitárnímu právu EU. Dochází k závěru, že jak prodloužení nájemní smlouvy na provozování vodohospodářské infrastruktury od roku 2013 do roku 2028 mezi HMP a PVS, tak prodloužení podnájemní smlouvy mezi PVS a PVK, je udělením koncese (práva na provozování určité služby), které by mělo být uděleno prostřednictvím soutěže a to jak z hlediska současného znění zákona o VZ, tak z hlediska požadavků EU. Jakékoliv nejasnosti by v každém případě měl vyjasnit nový koncesní zákon (v současném době v 2.čtení, očekávaná platnost od 1.1.2006) a navíc připravovaná novela zákona o VZ, která by taktéž měla platit od 1.1.2006. V případě vztahu mezi HMP a městem majoritně vlastněným PVS lze akceptovat argumenty pro výjimku z tohoto požadavku. Ty však nelze aplikovat v případě vztahu mezi PVS a soukromou společností PVK. Zde kancelář JK dochází k závěru povinnosti poskytnout koncesi spočívající v právu na provozování vodohospodářské infrastruktury na dalších 15 let v řádné obchodní soutěži. Na základě chatrné právní argumentace však kancelář JK dochází k závěru, že koncese byla údajně již uzavřením rámcové smlouvy mezi HMP,PVS a PVK dne 29.4.2005 zřejmě poskytnuta (!!!), tedy v rozporu s předchozími ujištěními radního Gregara!. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena (2 dny!) před vstupem do EU, kancelář JK uvádí, že tak zřejmě nebyly porušeny principy komunitárního práva. Na základě této úvahy kancelář JK tedy doporučuje zveřejnit bezodkladně záměr prodloužení smluvních vztahů do roku 2028 a po 15 dnech (tedy 19.listopadu 2005) příslušné smlouvy uzavřít tak, aby se město navíc vyhnulo povinné koncesní soutěži vyplývající z projednávaných zákonů. Cílem předmětné analýzy tedy není nic jiného, než najít jakékoliv právní skulinky pro dokončení celého procesu a prodloužení práva na provozování pražské vodohospodářské infrastruktury na dalších 15 let ve prospěch soukromé společnosti PVK a to na úkor jak Pražanů, tak potencionálních konkurentů současného provozovatele.

Závěr: Rada HMP uvedeným postupem poškozuje občany Prahy a z hlediska podstaty věci porušuje zásady komunitátního práva EU rovného zacházení, transparentnosti, proporcionality ad. Z tohoto důvodu je třeba vyzvat k bezodkladnému odstoupení odpovědného radního Miloše Gregara, který veřejnost v této věci závažným způsobem uvedl v omyl a který nese za nedávné kroky bezprostřední odpovědnost. HMP v žádném případě nesmí přistupovat k prodlužování smluvních vzathů mezi HMP, PVS a PVK do přijetí nových zákonů implementujících požadavky EU v oblastí koncesí do právního prostředí ČR. Celá problematika musí být posouzena novou kvalifikovanou právní kanceláří.

Schválení případných smluv mezi HMP, PVS a provozovatelem musí být v každém případě předloženo ZHMP tak, jak předjímá projednávaný koncesní zákon, který pro schválení dokonce vyžaduje 3/5 většinu zastupitelstva!

Jiří Witzany, 13.11.2005