Předražená kartička

Ekonom.cz | 14.5.2009 | rubrika: EKONOM.IHNED.CZ | strana: 0 | autor: Radan Dolejš


Více než 330 tisíc občanů už vlastní takzvanou Kartu Pražana. Magistrát do bezedného projektu dosud investoval stamiliony.

Kolektivní vina. Tak nějak by se dalo popsat rozhodování magistrátu hlavního města Prahy o takzvané Kartě Pražana - Opencard. O plastové kartičce, kterou magistrát poslední rok ve velkém vnucuje obyvatelům Prahy.
Dnes se nikdo k nápadu na zavedení Opencard nehlásí.
"Projekt byl diskutován, projednán, schválen a podporován představiteli města, a jde tudíž spíše o kolektivní snahu," sdělil na dotaz Ekonomu mluvčí projektu Opencard Martin Opatrný.
Z města Prahy tečou do projektu obrovské peníze, které zastupitelé ani nejsou schopni vyčíslit.

Opatrná komunikace
Jisté je, že první zmínky o Opencard, tehdy ještě označované jako Karta Pražana, se datují do léta roku 2004. To o ní v médiích poprvé promluvil tehdejší ředitel magistrátu Martin Trnka jako o čipové kartě, kterou budou moci Pražané platit za veškeré služby poskytované městem.
O rok později se již čipová karta dostala do Informační strategie hlavního města Prahy do roku 2010 Cesta k e-Praze, kterou tehdy zpracoval magistrátní odbor informatiky.
V dokumentu, který má týdeník Ekonom k dispozici, počítal rámcový akční plán rozvoje informatiky předběžně s celkovými náklady na Opencard od roku 2005 do roku 2008 ve výši 89,2 milionu korun.
Jenomže realita je výrazně jiná. Martin Opatrný, kterého magistrát najal, aby projekt propagoval, tvrdí, že výdaje na Pražské centrum kartových služeb jsou v souladu se schválenými rozpočty.

Co to znamená v praxi?
"Od roku 2006 do konce minulého roku bylo na Opencard vydáno téměř 281,2 milionu korun," říká Opatrný.
S tím však nesouhlasí člen pražského zastupitelstva a místopředseda finančního výboru Jiří Witzany: "Vím jistě, že to je historicky přes miliardu, spíše podstatně více, ale přehlednou tabulku nemohu nabídnout, protože se ji nikomu nějak nechce vyrábět."
Mluvčí Opatrný ale s miliardou zastupitele Witzanyho nesouhlasí: "Naše čísla jsou naprosto objektivní. Objevily se sice spekulace o enormním rozpočtu, jde však ryze o spekulace bez reálného základu."
Právě z těchto "spekulací" vyplývá, že do konce příštího roku by se mělo na Opencard celkově vynaložit více než 1,4 miliardy korun. Téměř šestnáctkrát víc, než se původně očekávalo.
Jen pro srovnání, podobnou kartu používá například město Liberec od roku 2006, její zavedení vyšlo na 20 milionů korun.
Nejvíce informací k Opencard by měl poskytnout první náměstek primátora města Prahy Rudolf Blažek, do jehož gesce celý projekt patří. Blažek však na dané téma komunikovat odmítá. Na otázky zaslané e-mailem a třikrát urgované i telefonicky do uzávěrky vůbec nezareagoval. "Osobně mám dojem, že se často tváří, jako že se k Opencard nezná," potvrzuje Witzany.

Nikoli občanům, ale firmám
Na Opencard nezarážejí jen nehorázně vysoké sumy, které do projektu plynou z veřejných peněz. Diskutabilní je i to, proč magistrát čipovou kartu občana vůbec zavedl.
"Můj dojem je, že projekt není vyvolán přirozenou veřejnou poptávkou, ale nápadem budoucích komerčních partnerů, že vydávání a provozování takových karet by bylo zajímavou obchodní činností. Ať už z hlediska jistých příjmů od města, tak z hlediska velké klientské databáze, na niž lze navazovat další komerční aktivity," nebere si servítky radní Witzany.
Jeho slova ostatně potvrzuje fakt, že teprve tři roky po zahájení projektu město přišlo s prvním masovým využitím.
A to když v podstatě donutilo Dopravní podnik, aby implementoval Opencard do prodeje předplacených jízdenek.
"O použití Opencard jsme nerozhodli my, ale nadřízená instituce - magistrát," říká Ondřej Pečený z Dopravního podniku Praha.
Mimochodem: magistrát stále dluží Dopravnímu podniku téměř 170 milionů korun za nejnákladnější a zároveň poslední fázi projektu, tedy převod ročních kuponů na Opencard. A zatím se mu do vyplacení slíbených peněz nechce. Šéf Dopravního podniku Martin Dvořák tvrdí, že město mu proplacení nákladů slíbilo, náměstek primátora Rudolf Blažek ale finančnímu výboru magistrátu řekl, že žádné dohody o náhradě výdajů nebyly.

Bez karty nepojedete
Krok Dopravního podniku loni v létě Pražany vyburcoval. Kvůli avizovanému zrušení papírových ročních kuponů na MHD se na Opencard najednou stály fronty a magistrát nával zájemců o kartu nezvládal.
Do té doby se její uživatelé dali s mírnou nadsázkou spočítat na prstech jedné ruky. Však také jedinými s ní spojenými službami bylo placení v parkovacích automatech v Praze 1 a náhrada čtenářského průkazu do Městské knihovny.
Magistrát chce do budoucna z čipové karty mimo jiné udělat elektronickou peněženku pro mikroplatby. "To by mělo být ještě letos, právě jednáme s bankovními subjekty o spolupráci," říká mluvčí Opatrný.
Tvrdí také, že na magistrát se obrací řada zástupců komerční sféry, kteří by měli zájem do projektu vstoupit. Jako příklady uvádí Palác knih Luxor, plavecký stadion Slávie, některá divadla a třeba Knihovnu Akademie věd. "Budeme za to rádi, chceme veřejnosti nabídnou širokou škálu funkcí, ale jejich vstup se musí systémově připravit. V tuhle chvíli to naši právníci řeší," tvrdí Opatrný.
Co dělali právníci do této chvíle a proč nebyl systém připravený na vstup komerčního sektoru během let fungování karty, Opatrný nechává bez odpovědi.
Podle již zmíněné informační strategie měla karta posloužit i k usnadnění komunikace s úřady. Zatím však nic takového nenabízí a je otázka, jestli by takové použití karty nebylo diskriminační.

Nebezpečná karta?
Úřad by však měl být informačně otevřený pro všechny i bez držení zvláštní karty. Chce-li kdokoli s úřadem komunikovat přes internet, mělo by mu stačit maximálně zvláštní heslo. Nepotřebuje čipovou kartu, na kterou počítač stejně nemá žádnou čtečku. Naopak je zde riziko elektronické kontroly úřadu nad občany.
Právě elektronické špionáže se bojí některé organizace, které se zabývají ochranou osobních údajů. "Bezkontaktní čip používaný na Opencard je možné číst i na velkou vzdálenost bez vědomí držitele karty. Číslo karty, které čip obsahuje, je evidováno v centrální databází s osobními údaji," upozorňuje Kateřina Hlatká ze sdružení Iuridicum Remedium (IuRe).
Karta prý může být zneužita provozovatelem k plošnému sledování pohybu i dalších zvyklostí či chování Pražanů.
Ujištění provozovatele, že ke sledování nebude docházet, je dle názoru IuRe mnohem slabší zárukou, než kdyby k němu vůbec docházet nemohlo, a to při využití anonymní karty.
"Zatímco běžnou Opencard získáte zdarma, za anonymní musíte zaplatit 200 korun. I samotný roční kupon časové jízdenky na MHD je dražší, celkem o 1350 korun. Považujeme za zcela nepřijatelné, aby si člověk základní právo na soukromí musel platit coby "nadstandard", ke kterému nejsou žádné rozumné důvody," shrnuje připomínky Hlatká.
Zástupce Opencard Opatrný však tvrdí, že požadavkům podobných sdružení se nedá vyhovět. "Oni se nás ptají, jak je karta zajištěna před zneužitím v případě nástupu nějakého diktátorského režimu. Na to přece není žádná odpověď," stěžuje si.
V celém případu Opencard vyčnívá role společnosti Haguess. Magistrát firmu vybral v říjnu 2006 na základě výběrového řízení jako provozovatele Pražského centra kartových služeb.
Tím se z akciové společnosti stal prakticky výhradní monopolista na vše, co se točí kolem Karty Pražana a její spolupráce s dalšími subjekty. Ani zavádění Opencard v pražském Dopravním podniku prý bez Haguessu nešlo. Kolik firma za zakázku získala, je prý neveřejné.

Šedá eminence
"Na základě nutnosti úzké integrace našeho projektu elektronického jízdného s Opencard byla společnost Haguess jediným možným partnerem, který byl schopen zachovat kontinuitu řešení," vysvětluje Ondřej Pečený, mluvčí Dopravního podniku.
Podnik výběrové řízení na dodavatele vyhlásil. Na základě technického řešení a ochrany autorských práv dodavatele, podloženého znaleckým posudkem, ale šlo o jednací řízení bez uveřejnění.
"V tomto jednacím řízení se jednalo s jediným možným uchazečem - společností Haguess," dodává Pečený.
Ze znaleckého posudku prý mimo jiné vyplynulo, že v současné době v rámci Evropského hospodářského prostoru není k dispozici jiné řešení, které by po technologické stránce vyhovovalo potřebám začlenění do zmíněných systémů provozovaných magistrátem, při zachování ochrany autorských práv dodavatele řešení Opencard.
Kdo se tedy chce připojit ke Kartě Pražana, musí chtě nechtě začít spolupracovat s Haguessem.
Týdeník Ekonom požádal magistrát o zpřístupnění smluv mezi úřadem a firmou. Martin Opatrný však odpověděl, že právníci stále studují, "zda a v jaké míře bude možné smlouvu předat".
Haguess má ostatně zřejmě potíže se zveřejňováním jakýchkoliv dokumentů. Například na rejstříkovém soudu je poslední uloženou listinou účetní uzávěrka z roku 2006.

Štědré dotace
Ani zástupci firmy nemají potřebu příliš komunikovat. Osobní schůzky odmítli, prý pro nedostatek času. Souhlasili pouze s odpověďmi na e-mailové dotazy přes prostředníka, PR agenturu.
Čas na odpovědi si sice našli, ale většinou nebyli příliš konkrétní. Na druhé kolo doplňujících dotazů zástupce Haguessu reagoval až po několika týdnech.
Je to škoda, protože Haguess je velmi zajímavá firma. Od svého založení v roce 1996 vyvíjí bankovní systémy. Vývoj informačních systémů, které jsou využívány mimo jiné v projektu Opencard, firma realizuje od roku 2003. Tvrdí to alespoň ředitel společnosti Petr Stránský.
"Vývoj tohoto druhu systému nás stál přes sto milionů korun," napsal Stránský Ekonomu. Už ale nevysvětlil, kdy tento vývoj probíhal, protože podle účetní uzávěrky za rok 2006 firma neměla žádné náklady na vývoj a výzkum.
Ve stejném roce však firma dostala od státu dotaci 24,996 milionu korun na vývoj a vytvoření Centra sdílených služeb pro e-municipality a zdravotní portál a propojení kartových center v Liberci a v Praze (to mimochodem dodnes není funkční, prý protože chybí politiká vůle).
Dotaci získal Haguess od Broadbandového fóra, které zřídilo tehdejší ministerstvo informatiky. Fórum rozdělovalo část příjmů z privatizace Českého Telecomu na projekty sloužící k rozvoji internetu v Česku. Předsedou Broadbandového fóra byl Arnošt Traxler, stejný muž nyní sedí v dozorčí radě Haguessu. Nastoupil tam osm měsíců po udělení dotace.
"Pokud je nám známo, pan Traxler v Broadbandovém fóru nebyl sám a funkce v naší dozorčí radě je opravdu neplacená," reagoval ředitel Haguessu Stránský.
Haguess však není jediná firma, ve které Arnošt Traxler, jeden z kandidátů na ministra informatiky po Vladimírovi Mlynářovi, figuruje. Podle Obchodního rejstříku je mimo jiné předsedou představenstva společnosti Derby, která se podílela na vývoji elektronické peněženky a elektronického šeku systému Monet pro ministerstvo průmyslu a obchodu. V dotacích získala Derby v letech 2005 a 2006 na tento projekt pět milionů korun.

Radan Dolejš

Na Opencard nezarážejí jen sumy, které do projektu plynou. Diskutabilní je i to, proč magistrát kartu vůbec zavedl.

Karta měla posloužit i k usnadnění komunikace s úřady. Zatím však nic takového nenabízí.

170 milionů korun
dluží magistrát Dopravnímu podniku za převod ročních kuponů na Opencard.

http://EKONOM.IHNED.CZ/c1-37102970-predrazena-karticka