RNDr. Jiří W i t z a n y, Ph.D.

INT. - č. 3/5

k otázce zvyšování nákladů za vodné a stočné, ke špatnému stavu vodovodní a kanalizační sítě na území hl.m. Prahy, ke stavu postupu rekonstrukce Ústřední čistírny odpadních vod a její finanční dopad na rozpočet hl.m. Prahy, k přeplacenému nájemnému PVS-PVK HMP.

Na jeho vystoupení reagoval primátor

hl.m.Prahy a nám. Klega.

Předáno k vyřízení nám. Klegovi.

Bude odpovězeno písemně.

P. W i t z a n y :

Vážený pane primátore, dámy a pánové, dovolte mi, abych se dotázal na dvě relativně aktuální a významné záležitosti. Věřím, že se tím časem bude zabývat finanční a hospodářský výbor, nicméně to bude asi trvat pár měsíců.

Zaprvé se táži pana radního Klegy ve věci zvyšování vodného a stočného. Tato rada rozhodla o zvýšení vodného a stočného o 12 % na další rok, tedy o značném zvýšení nákladů pro rodiny v hl. m. Praze. Na nedávno tiskové konferenci pana radního byla provedena jakási mediální příprava na další zřejmě významné zvyšování vodného a stočného.

Dovolím si přečíst část textu z článku z Ekonomu 7 z r. 2001. Bylo to krátce poté, co byla zprivatizována společnost PVK. Zde se mimo jiné píše:

Pražáky zajímá jediná věc, kdo zaplatí největšímu světovému vodárenskému koncernu Vivendi, dnes Veolia, 6 mld. Kč, které vyplatí FNM. Nezaplatili by Pražané v cenách vody méně, kdyby vyhrál někdo jiný? Ředitel pražské Vivendi Voltr Filip Gitar na všechny útoky odpovídá: Důvěřujte nám. Posuzujte nás podle činů, podívejte se, jak si počínáme v Plzni, v Českých Budějovicích. Upřesněme, že letos vodné a točné roste v Praze o 7,76 %, což Vivendi respektuje, v dalších dvou letech nezamýšlí toto tempo růstu zvyšovat, a poté bude cenu upravovat jen podle vývoje inflace.

Toto byl mediálně poměrně široce sdělovaný slib při privatizaci, který byl potvrzen i zástupci města. Tento slib byl později porušen, když cena vodného a stočného v následujících letech rostla více než o inflaci s jakousi kličkou, že se tehdy myslela inflace r. 2001, ale zvyšování nepřesáhlo 7,5 %.

(pokračuje Witzany)

Tento rok poprvé dochází k razantnímu zvýšení o 12 %, další se plánuje. To, co bylo komunikováno k voličům, je popřeno tím, co město nyní činí na základě návrhů PVK a PVS.

Chápu, že stav vodovodní sítě není dobrý, vyžaduje další investice. Na druhou stranu se ptejme, kdo posuzuje stav vodovodní sítě a komu možné nadhodnocení katastrofálního nebo špatného stavu nebo potřebných nákladů pro opravu vodovodní sítě slouží. Táži se, zda máme nějaké nezávislé posouzení někoho jiného než PVK a PVS, které nejsou prosty určitého střetu zájmů. To je první otázka – detailní informace o stavu vodovodní sítě a skutečných investičních potřebách.

Druhá otázka se týká stavu postupu rekonstrukce ústřední čistírny odpadních vod. Tady jsem zaregistroval určité znepokojivé zprávy o tom, jak to vypadá. Zajímají mě potenciální finanční dopady na rozpočet hl. m. Prahy i v souvislosti s plněním podmínek pro čerpání z fondu EU.

Nakonec prosím o detailní informaci o tzv. předplaceném nájemném ve výši 3 mld. od společnosti PVK. Toto se mnohokrát mediálně objevilo jako něco velmi výhodného pro Prahu. Jako člen finančního výboru jsem nikdy nedostal přesný rozklad, co to znamená, kolik nájemného do budoucna je PVK odpouštěno, kolik dostáváme, jak vychází diskontovaný cash flow, jaká je kalkulace celé operace. Upozorňuji, že to nejsou 3 mld. Kč, které by PVK městu dávalo, ale zřejmě na jedné straně odpouštíme nějaké nájemné na mnoho let dopředu, a nějaké peníze dostáváme. Jde o finanční kalkulaci, zda to je nebo není výhodné. Prosím o tuto informaci. Věřím, že se k tomu časem dostanou příslušné výbory, ale přesto prosím pana radního o odpověď v zákonném termínu.

Odpověď:

V Praze dne 21.2.2007

Vážený pane doktore,

na 3. zasedání Zastupitelstva hl.m. Prahy jste přednesl interpelaci ve věci vodohospodářského majetku hl.m. Prahy.

Váš první dotaz se týkal stavu vodovodní sítě a skutečných investičních potřeb. K této problematice sděluji následující:

V posledních třech letech byla cena vodného a stočného navýšena jen o inflaci s výjimkou započtení nákladů ze splácení jistiny a úroků z půjčky od EIB.

Stav vodohospodářské infrastruktury na území hl. m. Prahy odpovídá stáří a použitým materiálům. Stav majetku je enormně zatížen nedostatečnou obnovou v minulých letech a neúměrnou zátěží komunikací dopravou.

Odhad investic, které by měly nastolit normální stav se pohybuje řádově od desítek do stovek mld. Kč.

Je zřejmé, že s investičními zdroji, které je možné do nových investic a do rekonstrukce stávajících řadů investovat v současné chvíli, budeme opravovat na stav jakési nuly celý systém 40 – 50 let a v té době budou nové řady zase zatíženy poměrně vysokým stářím.

Je zřejmé, že je třeba začít měnit model tak, abychom mohli investovat víc. Investice v konečném řešení se rozhodnou měrou projeví na snížené poruchovosti sítě. Přinesou úspory ve ztrátách vody, zlepší se zásobování vodou obyvatel hl.m.Prahy a snížení poruchovosti bude mít v konečné míře i vliv na stav komunikací a tím na dopravu jako celek.

Opětovným požadavkem hl. m. Prahy, který je adresován směrem na ministerstvo životního prostředí a ministerstvo financí, aby část výnosů z privatizace byla reinvestována do vodohospodářské infrastruktury hl. m. Prahy.

Snahou vlastníka a správce je zajistit dostatečné finanční prostředky na obnovu vodohospodářského majetku a to nejen formou investiční činnosti, ale i formou oprav, které provádí ze svých nákladů provozovatel. Návrh nákladů v kalkulacích (materiál, mzdy, pohonné hmoty, energie, služby apod.) zároveň umožňuje provozovateli pečlivé provádění potřebné údržby, která je a bude ze strany správce důsledně vyžadovaná a řádně kontrolovaná.

Uvedl bych několik důvodů pro zvýšení nájemného HMP

· Přiblížení zdrojů z nájemného na investiční činnost ročním odpisům vodohospodářského majetku ve vlastnictví HMP, tedy zajištění prosté reprodukce majetku

PVS spravuje a PVK provozuje vodohospodářský majetek v historických cenách ve výši 35,5 mld. Kč, což v reprodukční pořizovací ceně v přepočtu dle metodiky Mze ČR činí 80 mld. Kč, z toho majetek ve vlastnictví hl. města Prahy téměř 70 mld. Kč. Tedy pro vodohospodářský majetek využívaný v Praze, by s průměrnou životností měly být tvořeny roční zdroje na obnovu řádově ve výši 2 mld. Kč, což je cca dvojnásobek současného stavu.

Současný nedostatečný objem investic vede k postupnému stárnutí vodohospodářského majetku.

· Stav majetku

Vodohospodářský majetek je především vlivem stáří ve velmi špatném stavu. I když se ročně do majetku investuje přes 1 mld. Kč, tento objem není dostatečný pro zlepšení celkového stavu majetku. Stav majetku má vliv na poruchovost a četnost havárií, která je několikanásobně vyšší, než je evropský průměr.

· Výhled do budoucna – potřeba obnovy vodohospodářského majetku vycházející z „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací hl. města Prahy“.

Potřeba obnovy vodohospodářského majetku vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, který je dle zákona č. 274/2001, o vodovodech a kanalizacích povinně zpracováván a pravidelně aktualizován všemi kraji, tzn. i hl. městem Prahou. Zastupitelstvo HMP schválilo tento plán na svém zasedání dne 26.5.2005 usnesením č. 28/16.

· Splácení jistiny a úroků půjčky od EIB

V rámci komplexního pohledu na problematiku je nutno ještě připomenout, že již počínaje rokem 2005 začalo HMP splácet jistinu z půjčky EIB, jejímž zdrojem je také nájem za vodohospodářský majetek. Pro rok 2007 je předpokládaná splátka jistiny a úroků z úvěru ve výši 179 mil. Kč, což je o 49 mil. Kč více oproti roku 2006.

· Ostatní plnění nájemného

Ostatní nájemné je v návrhu navýšeno o 10 mil. Kč a to vzhledem ke skutečnosti, že se pro rok 2007 (dle vyjádření ředitele odboru správy majetku MHMP) již nepředpokládá schválení ostatních neinvestičních nákladů přímo z rozpočtu HMP. Jedná se např. o náklady na likvidace majetku, průzkumy, provozní řády, geometrické plány, znalecké posudky, věcná břemena apod. Z ostatního nájemného jsou běžně hrazeny také vodoměry a aktualizace generelu odvodnění i koncepčního modelu zásobování.

· Výhled budoucího růstu cen vodného a stočného v hl. městě Praze

V souvislosti s přípravou žádosti na Fond soudržnosti EU v rámci žádosti o podporu na projekt „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově“ bylo nutné stanovit odhad výše vodného a stočného pro období realizace projektu. Vize vývoje cen pro vodné a stočné byla zpracována do roku 2035 a je vyjádřena maximálními hodnotami, jejichž překročení není předpokládáno. Radou HMP byla vize o vývoji cen pro vodné a stočné odsouhlasena dne 3.5.2005, usnesení č. 0530 a dne 24.5.2005, usnesení č.0680.

Odhad budoucí reálné ceny vodného a stočného:

respektuje finanční udržitelnost celého vodohospodářského systému s cílem zajištění reprodukce tohoto majetku v budoucnu

do budoucna nepředpokládá s posilováním investičních zdrojů do vodohospodářské infrastruktury z rozpočtu HMP

zohledňuje minulost,

tj. že meziroční tempo změny ceny vody má klesající tendenci,

spotřeba pitné vody dlouhodobě klesá,

průměrné stáří vodovodní sítě je 38 let a kanalizační sítě 58 let,

meziročně stoupá potřeba investic na obnovu vodohospodářského majetku

Při jednání s provozovatelem byly dohodnuty následující podmínky pro výpočet ceny vodného, stočného a vody předané na rok 2008, 2009 a 2010:

• V kalkulačním vzorci cen pro vodné, stočné a vody předané na rok 2008, 2009 a 2010 budou nákladové položky provozovatele, mimo podnájemné, zvýšeny pouze o inflaci proti předchozímu roku.
• Podnájemné bude stanoveno rozhodnutím vlastníka, na základě předloženého návrhu správce.
• Zisk provozovatele bude kalkulován v přiměřené výši, bude použita maximálně míra zisku, která byla použita v rámci kalkulace ceny pro rok 2007, tj. 10%.
• Limit oprav a havárií na majetku HMP je pro rok 2007 stanoven ve výši 635 039 tis. Kč, což představuje nárůst 6,7% proti roku 2006. Na roky 2008, 2009, 2010 bude limit oprav navýšen minimálně o inflaci proti předchozímu roku.

Nyní několik detailních informací o stáří a stavu vodohospodářského majetku na území hl. m. Prahy

Vodovodní síť

U vodovodní sítě je vysoká poruchovost důsledkem mnohaletého zanedbávání údržby a obnovy vodovodní sítě. Příčinou je rovněž vysoké stáří vodovodních řadů a používání nekvalitních materiálů pro potrubí v druhé polovině dvacátého století.

Základní technické informace:

Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou: cca 1,16 mil. obyvatel hl. města Prahy a dalších téměř 200 tisíc obyvatel jiných částí ČR
Délka vodovodní sítě: 3 499 km
Délka vodovodních přípojek: 701 km
Počet vodovodních přípojek: 94 385 ks
Počet odběrových míst (vodoměrů): 101 421 ks
Počet úpraven pitné vody: 3 (úpravny vody Želivka, Káraný a Podolí)
Výroba vody v roce 2005: 132 mil. m³

Počet čerpacích stanic: 40
Počet vodojemů: 71
Počet tlakových pásem: 154

Stáří vodovodní sítě:
- do roku 1900: 68 km
- 1900 - 1920: 71 km
- 1920 - 1940: 520 km
- 1940 - 1960: 124 km
- 1960 - 1980: 778 km
- 1980 - 1990: 472 km
- po roce 1990: 823 km
- neznámý: 453 km
- průměrné stáří celé sítě je 38 let

Hlavní město Praha má zpracovaný Koncepční model (koncepční fáze Generelu zásobování vodou hl.m.Prahy, 2002), který udává základní směry vývoje systému zásobování vodou s ohledem na Územní plán HMP a legislativní požadavky ČR ve vazbě na EU.

Výstupy Koncepčního modelu byly použity pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací hl.m. Prahy (dále PRVKUC). Zpracovaný PRVKUC především řeší investice na úpravnách vody, postup obnovy vodovodní sítě, čerpacích stanic a vodojemů a dobudování vodovodní sítě na území HMP v souladu se závěry Koncepčního modelu.

Od roku 2000 se v průměru rekonstruuje 0,50% délky vodovodní sítě. Toto tempo rekonstrukce nezajišťuje zlepšení technického stavu a snížení průměrného stáří sítě.

V koncepčních materiálech je doporučeno rekonstruovat ročně zhruba 2 % délky sítí k zajištění zlepšení stavu (optimální tempo rekonstrukce je 3 % - pro dosažení úrovně EU v průběhu 25 let, pro udržení současné úrovně s mírným zlepšením je třeba rekonstruovat 1,25%).

Kanalizační síť

Kanalizační síť na území hl. m. Prahy byla od svého počátku budována jako jednotná

kanalizační soustava. Teprve s výstavbou okrajových sídlištních celků v šedesátých letech došlo k zahájení výstavby oddílné kanalizace. Jedná se především o jižní a východní části města. Oddílná kanalizační soustava je také realizována u převážné většiny okrajových obcí. Splaškové vody z oddílné kanalizace jsou buď odváděny jednotnou kanalizací na ÚČOV nebo jsou čištěny místně v komunálních ČOV.

Základní technické informace o rozsahu oddílné a jednotné kanalizace v Praze:

Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci: cca 1,15 mil. obyvatel hl. města Prahy
Délka kanalizační sítě: 3 431 km
Délka kanalizačních přípojek: 860 km
Počet kanalizačních přípojek: 83 099 ks
Počet dešťových oddělovačů: 140
Počet čerpacích stanic: 190
Počet čistíren odpadních vod: Ústřední čistírna odpadních vod + 22 pobočných čistíren ve správě PVS a.s.
Množství vyčištěných odpadních vod za rok 2005 : 132 mil. m³

Stáří kanalizační sítě:
- 282 km kanalizační sítě je starší více než 89 let
- průměrné stáří kanalizační sítě je 45 let
- průměrné stáří zděných stok je 73 let
- průměrné stáří trubních řadů je 43 let
- průměrné stáří celé sítě je 58 let

Hlavní město Praha má zpracovaný Generel odvodnění (dále GO) (2001), který udává základní směry vývoje systému odvodnění a řeší je ve všech souvislostech. Především s ohledem na Územní plán HMP, legislativní požadavky ČR ve vazbě na EU, maximální využití stávající stokové sítě a dopadu odvodnění území na vodní toky – zlepšení kvality vody v recipientech.

Výstupy GO HMP byly použity pro zpracování Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací hl.m. Prahy. Zpracovaný PRVKUC především řeší dokončení odkanalizování celého území HMP v souladu se závěry Generelu odvodnění hlavního města Prahy, zkapacitnění některých úseků kmenových stok a sběračů, což umožní připojení dalších lokalit a následně přepojení některých pobočných ČOV po tohoto povodí.

Od roku 2000 se v průměru rekonstruuje 0,20% délky kanalizační sítě. Toto tempo rekonstrukce nezajišťuje zlepšení technického stavu a snížení průměrného stáří sítě.

V koncepčních materiálech je doporučeno rekonstruovat ročně zhruba 2 % délky sítí k zajištění zlepšení stavu ( optimální tempo rekonstrukce je 3 % - pro dosažení úrovně EU v průběhu 25 let, pro udržení současné úrovně s mírným zlepšením je třeba rekonstruovat 1,25%).

Co se týká teoretické potřeby obnovy sítí, vodovodů a kanalizace váženým průměrem z jednotlivých udávaných životností používaných materiálů je průměrná teoretická životnost vodovodních řadů 72,4 let. Pro zajištění trvalé provozuschopnosti vodovodní sítě je tedy třeba každý kilometr řadu vyměnit jednou za 72,4 let. To odpovídá tempu rekonstrukce 1,38 % z celkové délky ročně (tj. 47,9 km/rok). Pro kanalizační síť Městské standardy uvádí životnost kanalizačních stok 70 – 100 let bez bližšího rozlišení materiálu stoky. Pro průměrnou životnost 90 let je třeba vyměnit každý kilometr jednou za 90 let, tedy tempo rekonstrukce je 1,11 % z celkové délky kanalizační sítě (tj. 38,1 km/rok).

Pozn.: doba odpisu vodovodního a kanalizačního potrubí je 30 let.

Vaše další otázka se týká rekonstrukce ústřední čistí odpadních vod:

Projekt „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově“ předpokládá pomocí celkové přestavby a rozšíření, vybudovat novou mechanicko biologickou linku čištění s chemickým srážením (nová vodní linka), která umožní dosáhnout emisních limitů dle NV ČR 61/2003 Sb. a směrnice Rady EU 91/271/EHS pro „citlivé oblasti“. Současně řeší úpravu stávající ÚČOV tak, aby zajistila vyčištění odpadních vod na požadované parametry odtoku. Dostavba potřebné kapacity vodní linky je situována do lokality na Císařském ostrově mimo areál ÚČOV v jeho těsném sousedství. Projekt současně zajišťuje zvýšení kapacity o 183 560 EO a dále mechanicko-chemické čištění odpadních vod při srážkových průtocích v množství 3 m³/s. Dále celkovou koncepci a stavebně architektonické uspořádání ÚČOV s ohledem na podmínky lokality, minimalizace vlivu na životní prostředí a podmínky územního plánu města. Počítá se též s intenzifikací stávajícího kalového hospodářství.

Byla ustavena komise pro stavbu „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově“, pod gescí Mgr. P. Štěpánka CSc. V komisi je zastoupen investor OMI MHMP, správce - PVS, provozovatel – PVK, zástupci příslušných městských částí a projektanta – Hydroprojekt CZ. V této době se posuzují tři základní kritéria. Prvním kritériem je cena, druhým efektivita a kvalita čistírenského procesu a třetím je urbanismus a zatížení životního prostředí během výstavby a během provozu.

Připomínky k technologickému a urbanistickému řešení se zodpovědně diskutují v odborných kruzích.

Předpokládané náklady na stavební a technologickou část Projektu „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově“jsou ve výši cca 10 mld. Kč. Usiluje se o získání finančních prostředků z fondu soudržnosti ve výši 5,5 – 6 mld. Kč. Dále se jedná s ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem pro životní prostředí a s evropskou komisí na téma projektové dokumentace včetně kalové koncovky.

Předpokládá se, že během několika měsíců budou jednání uzavřena a bude známa částka, s kterou lze v cash – flow Projektu uvažovat. Podle toho se bude řídit podíl dalších složek. Budou alokovány prostředky z rozpočtu hl. m. Prahy. Dále se vedou jednání se zástupci státu s požadavkem, aby alespoň třetina z výnosu privatizace vodohospodářské infrastruktury byla reinvestována zpět do celé vodohospodářské infrastruktury na území města. Kdyby byla výše uvedená jednání úspěšná, tak použití prostředků z předplaceného nájemného se nepředpokládá.

K dané otázce je třeba popsat také smluvní vztah PVS a PVK a financování ÚČOV

Základní charakteristika obsahu novelizace smluvních vztahů mezi Pražskou vodohospodářskou společností a.s. (dále jen PVS) a Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s. (dále jen PVK) provedené v lednu roku 2006.

Dne 30.1.2006 byla mezi PVS a PVK uzavřena Smlouva o podnájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hlavního města Prahy (dále jen Smlouva).

Za významné lze považovat zejména následující nově sjednané smluvní závazky:

1. Do smluvních vztahů byly zapracovány požadavky best international practice. Požadavky best international practice jsou principy, jejichž dodržení, dle sdělení Ministerstva životního prostředí ČR z roku 2005, ve smluvních vztazích s provozovateli vodovodních a kanalizačních systémů EU podmiňuje kladné vyřízení žádosti o dotace z Fondu soudržnosti s tím, že žadatelé o dotace, jejichž smluvní vztahy s provozovateli neodpovídají požadavkům EU – principům tzv. „best international practice“, nebudou ve svých žádostech o dotace úspěšní. Byť smluvní vztahy mezi PVS a PVK v zásadě odpovídaly těmto principům, bylo třeba doplnit podrobnější úpravu kvalitativních požadavků na činnost provozovatele a ujednání o rozdělení příjmů z pronájmu majetku nevyužívaného k vodohospodářským účelům. V souvislosti s požadavky EU lze považovat za významný závazek PVK obsažený v novém smluvní vztahu, že PVK bude respektovat případné budoucí požadavky EU na úpravu smluvních vztahů v souladu s principy best international practice a umožní zapracovat tyto případné požadavky do smluvních vztahů s PVS.

2. Ve vztahu k majetku ve vlastnictví HMP byly nájemní a podnájemní vztahy sjednány na dobu určitou do roku 2028 tak, jak se HMP zavázalo v Rámcové smlouvě o provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví Hlavního města Prahy uzavřené mezi HMP a PVK dne 29.4.2004. Založeno na „Smlouvě o nájmu a správě věcí ve vlastnictví hlavního města Prahy v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb odvádění a čištění odpadních vod a souvisejících služeb“ uzavřené dne 5.11. 1998.

3. PVK se zavázala realizovat opravy a údržbu předmětu podnájmu na svůj náklad minimálně v rozsahu stanoveného povinného finančního limitu tak, aby předmět podnájmu byl v řádném a funkčním stavu. V případě, že PVK v určitém období nevynaloží na opravy celou plánovanou částku, je povinna poskytnou PVS finanční kompenzaci. Smlouva upravuje mechanismus kontroly PVK při provádění údržby a oprav.

4. PVK se zavázala platit PVS podnájemné ve strukturované výši pouze v peněžní formě, s tím, že byl sjednán mechanismus stanovení podnájemného i pro případ tzv. konfliktní varianty, a to tak, aby smluvní vztah mohl řádně fungovat i bez součinnosti PVK při negociaci o podnájemném na další období. PVS je oprávněna v případech odůvodněných potřebou mimořádných investic do vodohospodářského majetku jednostranně zvýšit podnájemné.

5. V ekonomické souvislosti s přípravou a realizací projektu celkové přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově se PVK zavázala předplatit podnájemné v celkové výši 3.000.000.000,- Kč. O částku předplaceného podnájemného se počínaje rokem 2009 a rokem 2028 konče bude rovnoměrně snižovat faktická platba podnájemného.

Předplatbu lze charakterizovat jako poskytnutí bezúročné půjčky ve výši tři miliardy korun českých. Využití této možnosti je v pravomoci vlastníka vodohospodářské infrastruktury a to s ohledem na cash – flow Projektu „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově“.

6. Byla nově upravena sankční ujednání, přičemž došlo ke zvýšení smluvních pokut za neplnění závazků PVK. Rovněž byly podrobně specifikovány podmínky, za kterých je možno Smlouvu vypovědět.

V dodatku č. 14 ke smlouvě o nájmu a správě věcí ve vlastnictví hlavního města Prahy v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb odvádění a čištění odpadních vod a souvisejících služeb uzavřeném mezi hlavním městem Prahou a společností Pražská vodohospodářská společnost a.s., kde se v článku 5.11 hovoří o předplatbě nájemného

(čehože týká Vaše poslední otázka)

HMP-PVS

Článek 5.11 uvádí:

V ekonomické souvislosti s přípravou a realizací projektu celkové přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově se Správce zavazuje na základě písemné výzvy HMP předplatit nájemné vztahující se k období počínaje rokem 2009 a konče rokem 2028 v celkové výši 3.000.000.000,- Kč (slovy: tři miliardy korun českých), přičemž k takto stanovené částce bude připočtena DPH v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o dani z přidané hodnoty. Nedohodnou‑li se Smluvní strany jinak, bude v každém z roků 2006, 2007 a 2008 Správcem zaplacena poměrná částka z celkové výše předplatby nájemného. Správce se zavazuje zaplatit takovou poměrnou částku předplatby nájemného do 210 dnů ode dne doručení písemné výzvy HMP. O částku odpovídající výši nájemného předplaceného Správcem podle tohoto odstavce této Smlouvy se bude, nedohodnou-li Smluvní strany jinak, počínaje rokem 2009 rovnoměrně snižovat faktická platba nájemného, které by měl Správce zaplatit HMP v každém roce doby nájmu v období počínaje rokem 2009 a konče rokem 2028. V případě, že dojde k předčasnému ukončení této Smlouvy, Rámcové smlouvy a/nebo podnájemního vztahu odvozeného od této Smlouvy a Rámcové smlouvy, zavazuje se HMP bez zbytečného odkladu vrátit Správci poměrnou část nájemného předplaceného Správcem podle tohoto odstavce této Smlouvy, která připadá na dobu, o kterou se zkrátí doba nájmu dle této Smlouvy, resp. doba trvání Rámcové smlouvy, resp. doba podnájmu v rámci podnájemního vztahu odvozeného od této Smlouvy a Rámcové smlouvy. Povinnost Správce předplatit nájemné postupem dle tohoto odstavce této Smlouvy nevznikne tehdy, jestliže nedojde k předchozí předplatbě podnájemného ve stejné výši Správci v rámci podnájemního vztahu odvozeného od této Smlouvy a Rámcové smlouvy.

Tento požadavek je přenesen do Smlouvy o podnájmu a podmínkách provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví hlavního města Prahy uzavřené mezi společností Pražská vodohospodářská společnost a.s. a společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s., kde se v článku 5.14 hovoří o předplatbě nájemného:

V ekonomické souvislosti s přípravou a realizací projektu celkové přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově se Provozovatel zavazuje v prvních třech letech doby podnájmu dle této Smlouvy na základě písemné výzvy Správce předplatit podnájemné I. vztahující se k období počínaje rokem 2009 a konče rokem 2028 v celkové výši 3.000.000.000,-Kč (slovy: tři miliardy korun českých), přičemž k takto stanovené částce bude připočtena DPH v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o dani z přidané hodnoty. Nedohodnou‑li se Smluvní strany jinak, bude v každém z prvních tří let doby podnájmu dle této Smlouvy Provozovatelem zaplacena poměrná částka z celkové výše předplatby podnájemného I. Provozovatel se zavazuje zaplatit takovou poměrnou částku předplatby podnájemného I. do 180 dnů ode dne doručení písemné výzvy Správce. O částku odpovídající výši podnájemného I. předplaceného Provozovatelem Správci podle tohoto odstavce této Smlouvy se bude, nedohodnou-li Smluvní strany jinak, počínaje rokem 2009 rovnoměrně snižovat faktická platba podnájemného I., které by měl Provozovatel zaplatit Správci v každém roce doby podnájmu v období počínaje rokem 2009 a konče rokem 2028. V případě, že dojde k předčasnému ukončení této Smlouvy, zavazuje se Správce bez zbytečného odkladu vrátit Provozovateli poměrnou část podnájemného I. předplaceného Provozovatelem Správci podle tohoto odstavce této Smlouvy, která připadá na dobu, o kterou se zkrátí doba podnájmu dle této Smlouvy. Část předplatby podnájemného I. vztahující se k příslušnému kalendářnímu roku doby podnájmu dle této Smlouvy bude pro účely postupů dle článku 6. této Smlouvy kalkulovaná jako nákladová položka do ceny vodného a stočného až v tomto příslušném kalendářním roce.

Předplatbu lze charakterizovat jako poskytnutí bezúročné půjčky ve výši tři miliardy korun českých. Využití této možnosti je v pravomoci vlastníka vodohospodářské infrastruktury a to s ohledem na cash – flow Projektu „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově“.

S pozdravem

Ing. Pavel K l e g a v.r.

náměstek primátora hl.m. Prahy

Vážený pan

RNDr. Jiří Witzany, Ph. D.

Člen ZHMP