Proč se propadá pražský tunel Blanka

17. července 2010

DISKUTUJÍCÍ

Jiří Witzany (1966) učitel na Fakultě financí VŠE, pražský opoziční zastupitel za SNK ED

Ludvík Hradilek (1960) novinář a fotograf sledující vznik tunelu Blanka, Aktuálně.cz

Lukáš Matějka (1980) právní expert ekologického sdružení Arnika

Tomáš Němeček (1973) redaktor Orientace

Minulý týden se už potřetí propadla půda při stavbě tunelu Blanka, největší pražské investiční akce – za nejméně 25 miliard má do prosince 2012 vzniknout největší silniční tunel v České republice. Ředitel Metrostavu Ivan Hrdina na pozvání do debaty nereagoval, jeho mluvčí František Polák výslovně odmítl diskutovat s kritiky stavby. Radní pro dopravu Radovan Šteiner se z účasti omluvil. „No já tedy opravdu ne,“ odpověděl na pozvání první náměstek Rudolf Blažek. Primátor Pavel Bém odřekl prostřednictvím svého asistenta krátce před debatou.

* LN Metrostav ve středu poprvé od propadu půdy vpustil na stavbu novináře. Co tam bylo k vidění?

Ludvík Hradilek: Tentokrát nás Metrostav poprvé vzal dovnitř do tunelů. A poprvé nepřišel primátor Pavel Bém. Bavil jsem se o tom s inženýry i s bagristy; věděli, že teď razí problematický úsek. Půda se propadla u budovy ministerstva kultury na Hradčanech – bývalý ministr Riedlbauch mi říkal, že to nebylo nečekané, Metrostav už před zahájením ražby místo preventivně uzavřel výstražnou páskou.

* LN Tentýž den se na vaši žádost mimořádně sešel dopravní výbor pražského zastupitelstva. Co jste se dozvěděli? Proč se stavba potřetí propadla?

Jiří Witzany: O tom jsme se nedozvěděli nic, pořád se to vyšetřuje. Ředitel Metrostavu Hrdina řekl, že přijímají zodpovědnost a berou na sebe všechny náklady s tím spojené. Což bylo docela sympatické gesto. Zástupce projektanta doplnil, že se neví, kam až zával sahá, takže momentálně stavba stojí. Stavební dozor nás ujistil, že kontrola probíhala normálně. Nejhůř vyznělo vystoupení odboru městského investora. Jeho šéf Toman vzkázal, že je marod, vyslal svého člověka, který se divil, že by měl vůbec něco říkat. Ti přitom zastupují daňové poplatníky. Přijatá opatření rady města znějí rozumně – respektovat báňský úřad, udělat právní analýzu možných sankcí a možného vypovězení smlouvy... Ale na zasedání výboru radní pro dopravu Šteiner nepřipustil žádné pochybení nebo odpovědnost, místo toho nám z opozice začal hrozit trestními oznámeními. Teď už se to musí dokončit...

* LN V Hospodářských novinách se Metrostavu zastal i expert na tunely, profesor Jiří Barták z ČVUT, měření podle něj dělali pečlivě. Ražba se ale přiblížila ke starému tereziánskému opevnění Hradčan, kde býval příkop, zavezený před 300 lety cihlovou drtí. Toto špatné podloží navíc narušily deště.

Ludvík Hradilek: Jeden bagrista mi řekl, že věděl, že to bude rizikové – ve chvíli, kdy tam vyhrabal hrnek. Teď mají zakázáno pokračovat ve stavbě. Zároveň báňský úřad ví, že se nedozvědí příčinu, dokud se k tomu místu znovu nepropracují. Takže řeší, jak se tam protěžit, a nenazvat to těžbou. Jinak by pro Metrostav nebyl problém do týdne začít těžit z druhé strany – od Prašného mostu. Jiří Witzany: O tom vím, že to vymýšlejí, jak to nazvat. Třeba – výzkum. Ludvík Hradilek: Jim už v tom úseku zbývá prorazit asi 100 metrů v severní části, 178 v jižní. V severní části vede tunel pod parkem, tady už by to dohrabali, i kdyby to spadlo celé. Z jižní části nemají obavu, tam je skála. Tady ale samozřejmě nestačí, že to řekne Metrostav, to musí jako autorita potvrdit báňský úřad.

* LN Nicméně třetí propad, není to už stejně trochu moc? I ředitel Metrostavu Hrdina připouští, že je to neobvyklé.

Ludvík Hradilek: Na to je odpověď inženýrů: ale co je to moc? Když to budeme dělat tak, aby to nespadlo nikdy nikde, tak budou bezpečnostní opatření tak drahá, že se to nezaplatí.

* LN Arnika od počátku vedla kampaň proti tunelu. Teď je ale stavba v situaci, které se říká „ústa plná sazí“: nemělo se to stát, ale už to nejde vyplivnout, jen polknout. Nebo je jiná alternativa?

Lukáš Matějka: Od začátku jsme říkali, že právě proto, že se pracuje s živou přírodou, mělo proběhnout posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA.

* LN To neproběhlo. Ale co se má dít teď?

Lukáš Matějka: Teď požadujeme, aby se aspoň dodržovala veškerá bezpečnostní opatření a zvýšil dozor, aby se minimalizovaly další škody. Ludvík Hradilek: To mluvíte stejně jako Metrostav. Lukáš Matějka: Oni to možná říkají, ale zatím se tak nechovali. Jiří Witzany: Teď jsme v situaci, kdy už se stavba musí dokončit. I my, kteří jsme byli proti tak drahému projektu, proti zvolené trase a podobě a proti salámové metodě jejího prosazování. Musí se zaručit, že už se nic dalšího nestane, podle doporučení báňského úřadu. A pak otevřít diskusi o celém projektu. ... ale nemusí se uvést celý do provozu

* LN Jak byste si tu diskusi představoval?

Jiří Witzany: Veřejnost už teď ví, že se tady staví něco obrovského, dálnice pod zemí. Jen v tunelu Brusnice se razí úsek v délce 550 metrů. Celý tunelový komplex Blanka má dohromady 6,3 kilometru – je velký, větší, než by bylo nezbytně nutné. Politický slogan zněl Auta pod zem. Ale když se díváte na vizualizace, jak má potom vypadat doprava třeba na Letné, počítá se tam se dvěma či třemi pruhy dopravy. Takže jaká auta pod zemí? Tehdejší předseda dopravního výboru František Laudát opakoval, že není možné Blanku zprovoznit dřív, než bude dostavěna a zprovozněna návazná severozápadní část okruhu kolem Prahy. Ale teď se najednou počítá s částečným zprovozněním Blanky už do konce roku 2012.

* LN Jenže potíž je v tom, že všechna důležitá rozhodnutí o této stavbě se odehrávala po částech. Nikdy to nebylo rozhodování, zda Praha investuje 25 miliard do tunelu Blanka, anebo do něčeho jiného. I zastupitelé se až postupně dozvídali, jak bude velkorysý, že bude mít třeba vozovku s třemi pruhy.

Jiří Witzany: Dokonce v územním plánu byla původně dvoupruhová komunikace. Až ve vizualizaci, v představení projektu jsme koukali, že se naplánovaly tři pruhy, prý z bezpečnostních důvodů. Ludvík Hradilek: Když jsme koncem 80. let demonstrovali proti tunelu pod Stromovkou, někteří dopravní inženýři říkali, že Praha nepotřebuje úplný okruh – některá města vystačí s půlkruhem. Veřejná debata o vyvedení dopravy kolem Prahy byla v 80. letech paradoxně větší než v 90. letech i teď. Jiří Witzany: Ale není pravda, že by tu jiná alternativa nikdy nezazněla. V roce 1998 jsme v komunálních volbách kandidovali jako Unie pro Prahu spolu s Martinem Bursíkem a tehdy jsme nabízeli alternativu, v níž by se Blanka vůbec nerazila.

* LN Jenže tehdy jste volby nevyhráli, skončili jste s 28 procenty druzí a vítězná ODS raději uzavřela koalici s ČSSD.

Jiří Witzany: V roce 2006 jsme my i Strana zelených říkali, že nechceme stavbu Blanky spouštět a chceme ji revidovat, ale neuspěli jsme. Fakt je prostě ten, že dopravní témata rozhodují ve volbách spíš v menších obcích – třeba v Praze-Suchdole.

* LN Teď se z tunelu Blanka stalo heslo, jeden ze symbolů vlády ODS v Praze. Co by ti, kdo jsou se stavbou nespokojeni, měli podle vás žádat?

Lukáš Matějka: Měli by se zajímat o územní plán a žádat o něm skutečnou debatu. Současná radnice prosazuje některé zájmy – územní zástavbu, trasy velkých staveb – i přes nesouhlas občanů, bez dostatečného projednání územního plánu. Plán se týká 57 částí Prahy, a probere se na jednom veřejném jednání. Současné složení radnice nechce řešit jakékoli velké stavby v diskusi s občany. Na celopražské úrovni je prosazuje – ať už je to tunel Blanka nebo jiné stavby – salámovou metodou. Příkladem jsou koneckonců ty tři jízdní pruhy v tunelu, o nichž mluvil pan Witzany. Prosazují se jednotlivé úseky staveb, místo aby se udělalo posouzení vlivu na životní prostředí pro celý okruh, pro celou dopravu v Praze.

* LN Dnes je tady ovšem stavba, která polyká 80 procent veškerého investičního rozpočtu Prahy, takže se kvůli ní musí škrtat třeba v rozpočtu dopravního podniku, a která má dnes už podle odhadů stát kolem 25 miliard...

Jiří Witzany: ... myslím, že to bude nakonec 30 miliard. Včetně inflačního zvýšení a dalších objektivních důvodů. Ty se ukážou, až odejde z funkce primátor Pavel Bém, který nechce připustit, že už se stavba fakticky prodražila.

* LN Dobře, řekněme, že tyto volby skončí porážkou ODS, a řekněme, že by se primátorem opravdu stal kandidát TOP 09, bývalý guvernér centrální banky Tůma. Co byste mu doporučil?

Jiří Witzany: Alternativy jsou v zásadě tři. Zprovoznit tunel v plném rozsahu. Nebo dokončit stavbu, ale neuvádět ji do provozu, protože zatím by bez dalších návazných staveb jen zvýšila celkovou dopravní zátěž v Praze. Projekt je stavěný tak, že při vyústění z tunelu V Holešovičkách počítá se 100 tisíci aut denně.

* LN Úplné zapečetění stavby? S tím se nedají vyhrát volby. Tak naštvaní zase lidé nejsou.

Jiří Witzany: Anebo nějaký kompromis – otevřít Blanku s omezenou kapacitou, třeba pro 20 tisíc aut denně. K tomu bych se klonil, tak můžete odebrat aspoň část povrchové dopravy a zároveň nezvýšit zátěž. Dá se to udělat světelnou signalizací, omezeným počtem pruhů... Ludvík Hradilek: Nebo tím, že by se některé křižovatky neotevřely. Jiří Witzany: I to je jedna z možností. Dopravní analýzy mohou ukázat, co se bude dít při různých omezeních. Je to obdobné jako třeba s limity hluku kolem magistrály. O nich se dlouhodobě vědělo, že se porušují, ale město z politických důvodů nechtělo říct – nedá se nic dělat, musí se omezit rychlost nebo snížit počet pruhů. B jako Bubeneč

* LN Z pohledu účastníka demonstrací z dob komunistického režimu je celá stavba prohra?

Ludvík Hradilek: Je to řešení jako z minulého století. Od politiků bych čekal, že budou nápaditější, že vyvolají diskusi, jestli třeba nestojí za to v některých částech Prahy nejezdit autem.

* LN Jak myslíte, že to s tunelem Blanka dopadne? Bude dostavěn podle plánu?

Jiří Witzany: Teď už je jasné, že to bude dostavěno později, neoficiální informace mluví o roce 2013. Nové vedení města by se mělo snažit tlačit na snížení nákladů celé stavby. Zrevidovat celý projekt podle dopravních analýz, z hlediska vlivu na životní prostředí.

* LN Spisovatel Ludvík Vaculík měl pro tuto debatu jeden dotaz: zajímalo by ho, proč se ta stavba jmenuje Blanka.

Ludvík Hradilek: Blanka Bubeneč, Hana Holešovice, Dana Dejvice. Různé varianty tunelu byly nazvány podle pražských čtvrtí. Jiří Witzany: Možná to byla snaha estetizovat stavbu, polidštit ji. Ludvík Hradilek: Akorát že to možná vymýšlel ještě pražský tajemník KSČ Antonín Kapek.

***

Půda se propadla u budovy ministerstva kultury – bývalý ministr Riedlbauch mi říkal, že to nebylo nečekané, Metrostav už před zahájením ražby místo preventivně uzavřel výstražnou páskou Ludvík Hradilek

Teď jsme v situaci, kdy už se stavba musí dokončit. I my, kteří jsme byli proti tak drahému projektu, proti zvolené trase a podobě a proti salámové metodě jejího prosazování. Musí se zaručit, že už se nic dalšího nestane. Jiří Witzany