Úřednická škatulata
Euro | 24.9.2007 | : Reality | : 74 | :
HANA BOŘÍKOVÁ
NEMOVITOSTI
Maďaři si postaví vládní campus, občas se stěhují i čeští úředníci
Zadlužený maďarský vládní kabinet se odhodlal k ambicióznímu počinu.
Develeperskému. Na nevyužívaných průmyslových pozemcích v blízkosti
budapešťského Západního vlakového nádraží nechá vystavět vládní městečko. Proč?
Důvodem mají být vysoké náklady na údržbu jednotlivých ministerstev
roztroušených po maďarské metropoli. Projekt za více než patnáct miliard korun
se skládá ze dvou částí. Stěžejní je kancelářská budova pro jedenáct
ministerstev a premiéra, jež vyroste na čtrnácti hektarech. Dle vládního usnesení
musí být komplex pro 5550 úředníků dokončen v květnu roku 2009. Šibeniční
termín ovšem považují někteří developeři za nereálné politikum. Záměr pokračuje
rozvojem parcel v okolí megaúřadu o rozloze zhruba 40 až 50 hektarů, na nichž
by měly vyrůst parky, apartmány či obchody. Celý projekt provází několik ostře
sledovaných tendrů.
Maďar i Japonec. Ten první – na umístění vládního campusu – vyhlásila vláda na
konci loňského roku. Parcely u nádraží už potom byly součástí zadávací
dokumentace na architektonický návrh budovy. V porotě hodnotící sedmnáct návrhů
zasedl též proslulý architekt Daniel Libeskind. „Vítězné konsorcium Maďara
Pétera Janesche a Japonce Kenga Kumy nepatří mezi nejslavnější ani ve světě,
ani doma. Aktuálně probíhá tendr na investora projektu. A ten je mnohem
zajímavější,“ řekl týdeníku EURO István Hajnal, ředitel jedné z největších
maďarských developerských společností Biggeorge’s – NV. Není divu, maximální
náklady na projekt stanovil kabinet až na 550 milionů eur!
Na financování se bude podílet „erár“ i soukromá sféra. „Projekt ovlivní
realitní trh v celé Budapešti. Je třeba počítat s uvolněním prostor po
ministerstvech, které butřeba zrekonstruovat a nabídnout, takže poroste nabídka
kancelářských ploch. Ale zdravě. Větší dopad očekávám u rezidenčních projektů,
vyskočí ceny nájemného,“ soudí Hajnal.
Češi hospodaří po česku. A jak je tomu u nás? „Předchůdce najdeme v Nizozemsku,
kde firma ING vybudovala komplex pro soudní dvůr výměnou za justiční budovy po
celém městě. Koncentrace veřejnou správu zefektivní. Odhaduji, že třeba náklady
na provoz kanceláří v pražském BB Centru jsou o 40 procent nižší než v
historických budovách,“ říká radní
Prahy 1 Filip
Dvořák
(ODS), v jehož rajonu se většina vládních paláců nachází.
Češi zatím ovšem Maďary následovat nehodlají a novinky ve správě majetku
nechystají, přestože se současný systém nakládání se státními nemovitostmi nedá
rozhodně nazvat ideálním. Zástupci sdružení eStát, jež se zaměřuje na efektivní
státní správu, jej rovnou titulují „nesystémový a nehospodárný“. Nejde o malé
peníze. Ministerstvo financí uvádí, že letošní rozpočet počítá s výdaji
organizačních složek státu (netýká se příspěvkových organizací a státních
fondů) na opravy a udržování majetku s více než 5,5 miliardy korun. Resort už
ale netuší, na správu kterých budov peníze jdou. „To, že stát nevlastní
centrální soupis všech svých nemovitostí a účetnictví složek státu neumožňuje
přesně rozklíčovat, jakou část nákladů konkrétní instituce představují náklady
na správu a chod budov, je důkazem, že stát reformu hospodaření s vlastním
majetkem potřebuje,“ vyvozuje eStát.
Dosavadní systém vládních dislokací, které v podstatě značí, že úřady nemohou
se svými nepotřebnými nemovitostmi hospodařit – rozhodují o nich komise, které
je přednostně přidělují jiným úřadům –, je dle ministerstva financí dostatečný.
Nic na tom nemění ani fakt, že tento živelný režim nemůže být motivující. Navíc
zřejmě vede úředníky k vymýšlení cestiček, jak jej obejít, což dokládá příklad
ministerstva práce a sociálních věcí z loňska. „Pokud ministerstvo prodá nějaký
majetek, je výtěžek příjmem státního rozpočtu. Pokud bychom prodali nemovitost,
tak bychom si za utržené peníze žádný jiný dům koupit nemohli,“ vysvětlila
složitou směnu budov MPSV bývalá náměstkyně ministra Škromacha Yvona Legierská
(EURO 4/2006). Sdružení eStát se domnívá, že současné disproporce by vyřešil
jeden úřad či agentura, která by soustředila všechny veřejné nemovitosti.
Podobný model využívá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko nebo Rakousko. „U
sousedů si státní instituce pronajímají budovy za tržní ceny od stoprocentní
dcery státu Bundes Immobilien Gesellschaft (BIG), do níž stát převedl zhruba
pět tisíc nemovitostí v tržní hodnotě čtyř miliard eur. Tím dochází k reálným
peněžním tokům a manažeři BIG jsou zainteresováni na výsledku hospodaření,“
popisuje Jan Šnajdr, ředitel Asociace pro podporu projektů PPP. Ale ani to by u
nás zřejmě nebylo všelékem. Na podobném principu centralizoval státní parcely
Pozemkový fond ČR. Mimořádný režim vydávání stovek lukrativních hektarů, o němž
věděli jen vyvolení, stál nakonec křeslo ministra zemědělství Petra Zgarbu. A
fond se dosud snaží získat pozemky zpět soudní cestou.
Miliardové úspory? V případě, že by se však podařilo vytvořit transparentní
centrální správu nemovitostí, odhaduje eStát úsporu na sedm až dvanáct miliard
korun ročde ně. Úřad by mohl velkým objemem nákupu služeb (údržba, úklid,
stravování, ostraha) tlačit dodavatele k lepším cenám a zároveň by uspořil na
mzdách „armády“ zaměstnanců odborů správy majetku, které si instituce vydržují.
Například resort spravedlnosti se loni rozhodl najmout na správu nového
justičního areálu Na Míčánkách specializovanou firmu. Zuzana Kuncová z
ministerstva krok odůvodnila tím, že by jinak museli pro tento účel vyčlenit
padesát lidí.
Kdyby fungovala agentura, jež by dohlížela na státní nemovitosti, úředníci by
asi též přišli o nějaký ten metr čtvereční kanceláří; nyní totiž často pracují
na dvakrát větším prostoru než jejich kolegové v privátní sféře. Možná by také
nemířili do nejlukrativnějších lokalit – úřad by se pravděpodobně pustil do
takzvaných accommodation swaps, jejichž smyslem je stěhovat státní správu z
budov v centrech do méně atraktivních lokalit. Úřady sídlí na těch nejlepších adresách,
investoři by mohli slavit. Poslední velký balík nemovitostí v centru Prahy
vrhla na trh přede dvěma lety ČSOB, která si libuje, jak vydělala. Deset domů
prodala za 3,2 miliardy korun, přičemž svých 2400 zaměstnanců sestěhovala do
nového ústředí za 2,7 miliardy korun na Radlické.
Neslavné pokusy. Edvard Kožušník, vedoucí projektu eStát, upozorňuje, že pokusy
o centrální správu většinou vznikají na bázi poptávky trhu, když se spojí
politický i ekonomický zájem. „Podobně probíhala elektronizace veřejné správy,
ale to není v zásadě špatně. Za problém bych označil pražský magistrát,“
říká Kožušník. Ovšem pražská radnice není sama, i počínání dalších úřadů, které
se pokusily zapojit do chvályhodné myšlenky soustředění zaměstnanců, nelze
dávat za příklad. O pronájmu Škodova paláce pražským magistrátem
od realitního magnáta Sebastiana Pawlowského už bylo popsáno mnoho stran. Takže
jen stručně: Radnice zaplatí za služby a nájem budovy, již developer koupil od
firmy ČEZ za 850 milionů korun, během dvaceti let kolem čtyř miliard korun (207
milionů korun ročně). Přitom třeba ČSOB si postavila vlastní sídlo o 1,3
miliardy levněji. Zřejmě nelichotivé výpočty vyprovokovaly zástupce magistrátu
k výrokům o výhodnosti transakce – Praha by prý měla každý rok ušetřit desítky
milionů. Zdrojem úspor mají být pronájmy z uvolněných domů a odpadlé náklady na
údržbu. „Většina uvolněných budov stále leží ladem. A falešná je položka zhruba
80 milionů úspor za údržbu pronajatých budov, se kterou magistrát kalkuluje. K
údržbě na vlastní náklady se nezavázaly dokonce ani městské organizace PVS a
TSK, které si budovy pronajaly! I při hodně velkém optimismu se město může
dostat na úsporu 140 milionů ročně, ztráta z akce pak bude ,pouhých‘ 67 milionů
ročně,“ předkládá trochu jiné (a dle dostupných údajů realističtější) výpočty
opoziční zastupitel
Jiří Witzany (SNK ED).
Akce kulový blesk. A dva příklady závěrem. Operace přezdívaná úředníky
ministerstva práce „kulový blesk“ musela stát mraky vymýšlení. Loni předložilo
MPSV vládě návrh, že vymění své tři pražské nemovitosti s Českou správou
sociálního zabezpečení (ČSSZ) za palác v ulici Lannova mezi Petrským náměstím a
Vltavou. Ten že poté smění s firmou WSF – Delta za budovu ve Vysočanech a
polovinu domu ve Veleslavíně. Důvodem měla být koncentrace roztroušených
zaměstnanců. Dlužno podotknout, že se vše obešlo bez otevřeného výběrového
řízení. Dopadlo to tak, že úředníci MPSV jsou stále roztroušeni, do Vysočan se
nastěhovala ČSSZ a WSF – Delta se chystá zrekonstruovat dům (jehož hodnotu i s pozemkem
odhadují realitní odborníci až na miliardu korun) na šestihvězdičkový hotel.
Jedničku s hvězdičkou by za stěhování nedostal ani Nejvyšší kontrolní úřad
(NKÚ). Před koncem minulého roku si na pět let pronajal jedenáct tisíc metrů
čtverečních od PPF Investments za 74,5 milionu korun ročně. V roce 2004 ovšem
zakoupil za 83,5 milionu korun pro výstavbu svého sídla pozemky v areálu
Holešovického pivovaru od ING Real Estate. Parcely ovšem nyní nemůže prodat;
musel by je nabídnout k bezúplatnému převodu státu, pronajímá je proto pro
zřízení staveniště za cenu pro tento účel obvyklou. Navíc se ještě myšlenky na
vlastní bydlení definitivně nevzdal, ale „nebude požadovat téměř miliardu na
výstavbu nových administrativních budov ani pro svou potřebu, pokud je dostatečná
nabídka kancelářských prostor v Praze za ekonomickou cenu“, říká prezident NKÚ
František Dohnal.
***
Kdyby fungovala agentura, jež by dohlížela na státní nemovitosti, úředníci by
asi také přišli o nějaký ten metr čtvereční kanceláří; nyní totiž často pracují
na dvakrát větším prostoru než jejich kolegové v privátní sféře
Foto popis| VÝHODNÁ POLOHA. Úřady sídlí v Praze i na těch nejlepších adresách.
Pokud by se jako v Maďarsku sestěhovaly do jednoho komplexu, investoři by se o
budovy poprali. Eminentní zájem o dům ministerstva pro místní rozvoj na
Staroměstském náměstí měl například hotelový řetězec Kempinski.
Foto autor| FOTO: archiv, Martin Pinkas
Foto popis| VLÁDNÍ MĚSTEČKO. Do května 2009 by měl investor předat maďarskému
kabinetu administrativní komplex, do něhož se přestěhují ministerstva a
premiér. Superúřad vyroste na nevyužívaných pozemcích v blízkosti nádraží.
Soutěž na projekt vyhráli domácí architekti Peter Janesch a Kengo Kuma
(Japonsko).
Foto popis| SMĚNNÝ OBCHOD. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyměnilo
historický palác v Lannově ulici, jehož hodnotu odhadují realitní odborníci až
na miliardu korun, za novostavbu ve Vysočanech. Bez otevřeného výběrového
řízení.
Foto autor| FOTO: archiv
O autorovi| HANA BOŘÍKOVÁ (hana.borikova@euro.cz)