Rusko nebo Evropa?

29.04. 2014 vložil witzany

Moje odpovědi na otázky www.volbydoeu.cz:

1. Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách?

Ano, jsem zastáncem hlubší politické integrace EU, tedy zejména společné zahraniční a obranné politiky, i posílení demokratických mechanismů EU. Silná pozice ČR v silné a demokratické EU je naším skutečným národním zájmem, mimo jiné z důvodu rostoucí rozpínavosti a agresivity Ruska.

2. Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU?

Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?

Ne, nesouhlasil bych se vstupem Turecka do EU. Turecko by však mělo mít zvláštní statut země velmi úzce přidružené k EU. Dalšímu rozšiřování musí předcházet hlubší integraci a přijímání nových členů nesmí ohrožovat jednotu a akceschopnost EU.

3. Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?

Domnívám se, že je třeba posílit pravomoci demokraticky voleného Evropského parlamentu. Regulace nesmí vznikat pouze v dílně úředníků, ale musí být podrobena demokratickému schvalovacímu procesu. Právě tak by se nejlépe eliminovala některá ne úplně šťastná a široce kritizovaná regulační rozhodnutí, s nimiž vlastně většina obyvatel možná nesouhlasí.

4. Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená? Platy a výhody europoslanců se mi zdají zbytečně vysoké. Nelze se však vycházet z průměrných platů v ČR, ale v celé EU.

5. Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální? Domnívám se, že řádově ano vzhledem k tomu, že každá země by měla být zastoupena počtem poslanců umožňujícím navíc zastoupení různých politických stran a počet zemí v v EU je 28. Určitý, ale velmi omezený prostor, ke snížení počtu poslanců ale existuje.

6. Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?

Strukturální fondy vyrovnávající velké rozdíly mezi regiony a členskými zeměmi podle mne mají smysl. Nejsem obecně zastáncem dotační politiky. Nerozumím a jsem odpůrcem např. průmyslových nebo podnikatelských dotací.  Dotační politika v podobě grantů má ale smysl tam, kde nefunguje dostatečně trh, např. v oblasti sociální, životního prostředí, kultury nebo vědy a výzkumu. Efektivita takové grantové politiky ale samozřejmě vždy závisí na kvalitě veřejné správy.

7. Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?

Ano, měla. Ekonomický dopad přijetí eura možná přináší určitou nejistotu, které se snaží využít ke strašení odpůrci eura i hlubší evropské integrace. V každém lze na příkladu zemí střední a východní Evropy jako je Slovensko nebo Estonsko, které přijaly euro a ekonomicky rostou, demonstrovat, že ekonomické dopady eura jsou spíše pozitivní než negativní. Přijetí eura možná má své ekonomické pro a proti, je ale především krokem politickým, který upevní naše postavení v EU. V prvé řadě je třeba stanovit termín přijetí eura, např. 2019-2020, a dále plán jednotlivých kroků, které je třeba důsledně a odpovědně naplňovat.

8. Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?

EU by měla být otevřená k imigrantům, zejména ze zemí s nedemokratickými a diktátorskými režimy. Na druhou stranu EU rozhodnutí nesmí přijímat více imigrantů, než kolik zvládne její sociální a politický systém. Přísné podmínky je proto stanovit zejména pro imigraci motivovanou výhradně ekonomicky. Kontrolovaná imigrace kvalifikovaných pracovníků však může být částečnou kompenzací nepříznivého populačního vývoje Evropy.

9. Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy?

Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh, nebo proti?

V případě spojených arabských emirátů porušujících významně lidská práva a svobodu slova bych hlasoval proti. V případě Turecka bych hlasoval pro zrušení vízové povinnosti, avšak ne pro přijetí Turecka do EU. Zrušení vízové povinnosti by mělo být velmi striktně podmíněno respektování svobody slova tureckou vládou a tureckými úřady.

10. Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?

Jsem zastáncem náboženské tolerance a nevidím problém v nemilitantním islámském náboženství. Důsledně je ale třeba bojovat s jakýmikoliv radikálními a militantními projevy, ať už jsou zaštítěny libovolným náboženstvím nebo ideologií.

11. V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?

Toto nemá jednoduché řešení. Na jedné straně je třeba přísněji kontrolovat imigraci, na druhé straně je nutné podporovat integraci legálních imigrantů do normální společnosti.

12. Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?

Tato otázka souvisí s předchozí. Právě toto přípustné není. Podmínkou legální imigrace a udělení občanství musí být respektování zákonů a používání jazyka dané země EU.

13. Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál změnit?

Jako klíčové vidím posílení společné hospodářské politiky, zahraniční a obranné politiky ruku v ruce s posílením pravomocí demokraticky voleného parlamentu tak, aby Evropa měla vládu s důvěrou parlamentu a s přímo nebo parlamentem voleným prezidentem. Tedy, aby systém rozhodování v EU bylo možné nazvat parlamentní demokracií. Demokratizaci Evropy vidím jako důležitý předpoklad pro hlubší podporu projektu EU ze strany veřejnosti, která si rozhodování v Bruselu bohužel často spojuje s neprůhlednými byrokratickými procesy. Nedostatečná podpora veřejnosti pak ohrožuje celý projekt EU jako takový.

 

Napište komentář